Proč Bůh dopouští utrpení?

Krok za krokem s Ježíšem – z čísla 4/2013

DOTĚRNÉ OTÁZKY (4) – PROČ BŮH DOPOUŠTÍ UTRPENÍ?

Nepřátelské území

Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je třeba se vrátit na úplný začátek lidstva – do ráje. Bůh stvořil dokonalý svět a dokonalého člověka. A dal mu svobodnou vůli. Dal mu jasná pravidla k životu a také mu vysvětlil, jak to bude vypadat, když tato pravidla nebude dodržovat. To, že Eva nabídla ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého Adamovi – to by ještě nebyl takový průšvih. Ten nastal až v okamžiku, kdy si Adam ovoce vzal a s chutí se do něj zakousl. Tehdy se oběma otevřeli oči a poznali, že jsou nazí. Adam a Eva dobrovolně vstoupili na „nepřátelské území“ a opustili bezpečí Boží náruče. S nimi stojíme pod palbou ďábelských útoků i my.

Lhář a vrah !!!!

Od chvíle, kdy jsi spatřil světlo tohoto světa, jsi vstoupil do bitvy. Ďábel usiluje o tvůj život. Zpočátku mu stačí ukolébat tě některou ze lží, na kterou se chytneš jako ryba na udičku. Stvoření světa v sedmi dnech? Nemožné. Dej si na hlavu studený obklad!!! Pokud této lži uvěříš, je z tebe přesvědčený evolucionista. Další úspěšnou lží je přesvědčit tě, že v životě musíš věřit jen sám sobě a spolehnout se jen na sebe. Buď přece tvrďák, pomoc druhých nepotřebuješ. Když se necháš v této oblasti přesvědčit, stane se z tebe nezávislý a pyšný člověk. Ďáblovým cílem je odvrátit tvou pozornost od Boha a nechat tě umřít bez poznání Boží lásky. To je dokonalá vražda tvé duše – věčné utrpení v místě, odkud není návratu.

Utrpení – důsledek hříchu

Dostáváme se k vysvětlení lidského utrpení. Člověk (Adam a Eva) se rozhodl pro život bez Boha a hřích dostal zelenou. Hřích je podněcovaný ďáblovou nenávistí k Bohu i člověku. Rozmnožuje se a zatvrzuje lidská srdce proti sobě navzájem i proti Bohu samotnému. Vraždy (včetně těch hormadných v koncentračních táborech), války, potraty, závislosti (alkohol, drogy, cigarety, gamblérství), deprese, nemoci a bolesti, zvěrstva páchaná na lidech (mučení ve věznicích, týrání dětí i dospělých), sexuální zvrácenost – to je ďáblovo dílo! A kde je Bůh? Nečinně se na toto všechno dívá?

Bezpečný úkryt

Kdepak! Bůh je stratég a hned od začátku naplánoval východisko ze zdánlivě bezvýchodné situace. Bezprostředně potom, co si ďábel vydobyl svou pozici na zemi, mu Bůh jasně řekl, že přijde čas, kdy o ni přijde. Ten čas už částečně nastal před dvěma tisíci lety. Když Ježíš zemřel na kříži – Bůh natáhl láskyplně své ruce ke každému z nás ze slovy: “Skryj se před peklem v mém náručí. Uteč z nepřátelského území do bezpečného úkrytu. Já sám se za tebe postavím a ďábel nad tebou přestane mít moc!“ Prakticky to znamená, že tělem stále přebýváme na území nepřítele, ale naše duše může být zachráněna pro věčnost. Mohou přijít i těžkosti, ale v konečném důsledku se můžeme těšit na nádhernou budoucnost bez hříchu v Boží přítomnosti.

Starozákonní masakr

Čteš starý zákon a připadá ti nepochopitelné, že Bůh může milovat jen Izraelský národ. Jak k tomu přijdou ti ostatní lidé? Když budeš číst pozorně, přijdeš na to, že po celosvětové potopě zůstalo na světě jen 8 lidí, kteří se postupně rozmnožili. Těch 8 lidí přežilo jen proto, že Noe miloval Boha a nenáviděl hřích. Měla to tedy být linie lidí, kteří věděli o Bohu a sami na sobě zakusili Boží lásku a milosrdenství. Byla to linie lidí, kteří byli stejně svobodní jako Adam a Eva a nemuseli ďábla poslouchat. Ale i oni ďáblovi podlehli (je to prostě mistr lhaní) a hřích se znovu začal množit… Z rodové linie Seta se narodil Abraham, kterého si Bůh vyvolil pro oddělení židovského národa. Je složité chápat všechny souvislosti. I v samotném Izraelském národě dal Bůh pravidla. Sami Židé okusili jaké to je, když jsou Bohu neposlušní…

Svrchovanost a láska Boží

Když budeš přemýšlet o lidském utrpení, pamatuj si, že Bohu se nic z rukou nevymklo. On ví. Má rád každého člověka a každému se dává poznat. Boží láska se projevila obětováním Pána Ježíše. Boží svrchovanost a spravedlnost nejsme schopni do důsledků pochopit. Můžeme udělat jen jedno – přejít z nepřátelského tábora na stranu vítěze – na stranu Ježíše Krista. To on ďábla svou smrtí na kříži jednou provždy porazil!

Loučí se Radim

ČÍSLO 6/2020

Pozdrav čtenářům (2020/06)

Krásný barevný podzim se s námi už rozloučil. Skoro všichni se těšíme, až se příroda zahalí do bílého pláště – na horách to bude snad i pořádný kožich či peřina. To známe, protože se to v naší zeměpisné poloze opakuje pravidelně. Větší část tohoto roku nás ale provází a většinu naší činnosti ovlivňuje nám dosud neznámý společník – COVID-19. V tomto čísle se rozloučíme s J. A. Komenským, který ale stejně školáky – a přes ně i rodiče – prostřednictvím školy a dobrých učitelů provází a bude provázet dál, protože jeho metody vyučování platí dodnes.

Na stránkách Kroků ale máte možnost se setkat i se dvěma současníky, kteří si zvolili stejného Průvodce a Pána svého života jako J. A. Komenský. Zvolili si Boha, který přišel na zem v Ježíši Kristu. Bůh – jeho moc a láska provází člověka bez ohledu na letopočet a různé okolnosti, radosti i starosti, které k životu na zemi patří. Jsme v čase Vánoc. Jsme zvyklí je různě slavit a připomínat si, co se stalo před dvěma tisíci lety v Betlémě. Narodilo se dítě, ale současně to byl někdo, kdo byl při stvoření světa a bude i na jeho konci. To jen na čas vyměnil své bytí neomezené prostorem a časem za život člověka, aby jako člověk mohl přijmout z ruky Boží trest za všechna provinění lidí, kteří nerespektují Boží rady, nařízení a zákony. Za nás všechny vyúčtoval, zaplatil. Ale jestli jsi ty svou vinu neuznal, za ten čin lásky mu nepoděkoval, tak se tě to netýká. Pán Ježíš chce jednat s každým osobně. On je PÁN Ježíš, NE „pan“ Ježíš. Zamysli se nad tím. Půjdeš do dalšího roku sám nebo s TÍM, kdo má moudrost, moc a už dokázal, že tě má rád?

Irena Zemanová se spolupracovníky zdraví naším heslem: Jistým krokem správným směrem s Průvodcem

Nečekaně protažený výlet

Krok za krokem s Ježíšem – z čísla 06/2013

Pán Ježíš řekl, že když Ho máme rádi, budeme Ho taky poslouchat. A dal nám úkol – získávat mu učedníky. Povím vám, jak šikovně to dělala jedna skupina dorostu.

Tři kamarádky na výletě nějak zabloudily, ujel jim autobus a další jel až za delší dobu. Zůstaly v čekárně a přemýšlely, co dál, když k nim přišla skupina mladých lidí. Byli nedaleko na pobytu a hráli celodenní hru. Rozdělili se na dvě skupiny a měli plnit několik úkolů – většinou úsměvných, legračních, ale jeden byl důležitý: pokusit se dovést k nim na chatu nějakého člověka. Odměnou jim byl nanukový dort. Ten taky v případě výhry děvčatům slíbili. Kamarádky si myslely, že jde o nějakou partu skautů nebo Brontosaurů, měly čas, tak se nechaly pozvat. Ten nanukáč dostaly, protože druhá skupina nikoho nepřivedla. Bylo pozdě odpoledne a byly pozvány, aby se účastnily programu. Četl se tam z Bible úsek z Matoušova evangelia o dvou cestách – široké a úzké a pak si něco k tomu povídali.

Na děvčata návštěva v této společnosti a s tímto programem silně zapůsobila. Cestou k autobusu ani v něm moc nemluvily, aby nenarušily atmosféru, kterou si odnášely. Jedna z nich se začala ptát přímo Boha, jestli existuje a zda jí může ukázat, že je to pravda. Měla adresu jedné z těch soutěžících, udržovaly spolu kontakt a výsledkem bylo rozhodnutí vybrat si tu úzkou cestu.

To jsem si nevymyslel, podrobně mi to napsala dívka, která od té doby po úzké cestě za a s Pánem Ježíšem jde.

Vím, že na pobytech nebo i na svých schůzkách hrajete různé hry, plníte různé úkoly. Tato varianta může být inspirací. Jistě, že taková hra se nepřipravuje jen jako využití času, ale předcházejí ji modlitby. Třeba za to, abyste potkali toho, kdo stojí na křižovatce a svoji životní cestu hledá. Abyste se s takovými lidmi – kteří jsou jistě i mezi vašimi kamarády – setkávali, vám upřímně přeje Radim

Číslo 4/2020

Pozdrav čtenářům (2020/04)

Máme za sebou prázdniny – v tomto roce také zvláštní, pro někoho dost prodloužené. I začátek školního roku a nástup vyučování je trochu jiný než v letech minulých. Všechno je nějak poznamenáno aktivitou COVID-19. Takové malé nic – sotva viditelné pod mikroskopem – a hýbe to světem, hýbe to miliony lidí obyčejných i těch, kteří mají zodpovědnost za chod ekonomiky, financování a vůbec chod života na Zemi, jak jsme si zvykli, každý v rámci svého národa, svého státu, zeměpisné polohy, tam, kde žijeme.

Ještě, že Bůh má všechno pod kontrolou a musí HO poslouchat hvězdy na svých oběžných drahách i téměř neviditelné viry. A všechno se Jeho zákony řídí. Jen lidé, kterým dal svobodnou vůli se rozhodli, že Boží zákony, pravidla a rady nemusejí respektovat, že jim stačí vlastní rozum. Ten je určitě dobrý – i to je Boží dar. Proto chodíte do školy a dobře dělá ten, kdo využívá čas a učí se. Všechno může v životě uplatnit. Ale nestačí jen vědění. K dobrému životu je třeba i moudrost. Tu nabízí a dává Bůh těm, kdo o ni stojí, kdo ji hledají. Proto za vámi chodí KROKY, které k Bibli, Bohu a Pánu Ježíši své čtenáře vedou a na té cestě povzbuzují – i v tomto čísle.

Radost nám uděláte, když: nám sdělíte svoji internetovou adresu – pro snazší komunikaci. a také se podíváte na čísla na adresním štítku. Jedno, které začíná 5… je váš variabilní symbol, který je nutný, abychom poznali, kdo posílá úhradu za předplatné. Číslo u jména má znaménko + nebo -. To mínus hlásí, kolik za doručená čísla dlužíte. Velmi prosíme, abyste tomu věnovali pozornost a uhradili.

Všem čtenářům přejeme, aby měli v pořádku všechny doklady, které potřebujeme tady na zemi – někdy i potvrzení na COVID-19. Ale hlavně, aby vaše jména byla zapsána v Knize života u Boha!

Zdraví Irena Zemanová se spolupracovníky

Číslo 3/2020

Pozdrav čtenářům (2020/03)

Z okna se dívám na krásnou zeleň stromů omytých deštěm a vybavují se mi slova staré písně: „Víry, lásky jas, déšť nebeský zas, jasno a déšť by růže mohly kvést. Sešli, Pane, jasno své i déšť.“

Prošli jsme takovým tísnivým obdobím „deště“ Covidu-19 a ještě v době konce školního roku a v průběhu prázdnin to bude trochu jako kdybychom „šlapali blátem“. Ale slunce Boží lásky všechno prozařuje, nás ohřívá a je na nás, abychom je odráželi – zrcadlili do okolí. Svědectvími o Boží lásce a Jeho trpělivosti k nám lidem v dobách minulých i v současnosti vás provedou kroky jednotlivými články i tohoto čísla časopisu Kroky.

V minulém čísle jsem dala čtenářům DVĚ OTÁZKY:

1) Chcete plnobarevný časopis za víc peněz?

2) Máte zájem o elektronickou podobu časopisu? a prosbu o e-mailovou adresu.

Odpovědí jsme dostali 5. Slovy: pět. (?!?!) Téměř nikdo nereagoval na připomínku platby předplatného. Skoro bych si myslela, že KROKY sice vychází, ale za nikým nedojdou – nikdo je nečte. ALE dostáváme ústní i písemné informace o tom, že KROKY jsou vítaným a užitečným společníkem pro čtenáře od školáků po prarodiče, učitele NŠ i dorostu. Marně si lámu hlavu nad otázkou: Kde je chyba? KROKY pro svoji cestu za vámi potřebují finanční vybavení, i když jsou velmi skromné – skoro jako pěší turisté.

Přejeme všem čtenářům (jsme si jisti, že jsou!), aby se vyhřívali na slunci Boží lásky a aby ji také odráželi do okolí. Déšť – i ten obrazný (pokud bude) – slouží přece k povzbuzení!

Irena Zemanová se spolupracovníky

Číslo 2/2020

Pozdrav čtenářům (2020/02)

Jaro rozložilo krajinou svůj zelený koberec, který opět vyzdobilo barvami různých kytiček na naších zahradách a zahrádkách. Radujeme se z už teplých slunečních paprsků, i když bychom rádi přivítali i trochu deště. První letošní číslo vyšlo za svými čtenáři se zpožděním a druhému také asi uteče duben. Ale jsme rádi, že KROKY za svými čtenáři mohou stále vycházet. V současné době je trochu brzdí a omezuje nejen COVID-19, ale i dvě zásadní otázky a jedna prosba:

1) mít časopis už napořád plno barevný – to by znamenalo pro každý výtisk +8 Kč => celoroční předplatné 348,- Kč. Byli byste pro?

2) mít celý časopis i v elektronické podobě… netušíme, jaký by byl zájem. Chtěli byste?

3) moc by nám pomohlo znát e-mailovou adresu všech čtenářů. Obzvlášť teď v době pandemie. Někteří objednávali přes internet nebo nám e-mailem někdy napsali – jejich adresu máme. Ostatním bychom museli psát poštou nebo telefonovat či psát SMS. To nemůžeme zvládat ani časově ani finančně.

Prosím, pošlete nám ji na kroky@kroky.cz a připište své evidenční číslo z adresního štítku na obálce. Děkuji!

Být se čtenáři v kontaktu je dost důležité z více důvodů, ale momentálně je potřeba hlavně připomínat platby předplatného. V současné době totiž máme cca 10% dlužníků. Připomínat – urgovat úhradu předplatného dělám opravdu nerada. A to bych upomínek měla psát aspoň 60. Přitom má každý odběratel současný stav svého účtu napsaný na adresním štítku.

V tomto čísle se blíž seznámíte s autorem, jehož články rádi čtete, vydáte se do Číny, na Filipíny i na Pustevny, do minulosti dávné, blízké i do současnosti. Povede vás váš časopis KROKY v pohodlí a bezpečí domova… S přáním, aby vás na všech vašich cestách provázel ten nejlepší Průvodce, vás zdraví heslem:
Jistým krokem správným směrem – Irena Zemanová se spolupracovníky

Obsah čísla 2020/02

Číslo 1/2020

Pozdrav čtenářům (2020/01)

I když už končí únor, stále můžeme mluvit o začátku dalšího roku – přichází za vámi první číslo dalšího roku KROKŮ. I když čtenáři jsou všech věkových skupin, cílovou skupinou jsou školáci, tak Kroky s nimi musí držet krok. V tomto roce se to projeví i tím, že se nám podaří po delší odmlce zprovoznit naše webové stránky tak, aby byly dobrou vizitkou a pozvánkou mezi čtenáře. Když někdo ukončuje odběr, ptám se proč, na věk a zajímá nás i hodnocení. Mezi posledními byla odpověď: „Je mi 70 a končím práci s dorostem, kde jsme KROKY využívali“. To bylo pro nás dobré hodnocení, protože KROKY mají své čtenáře vést k Bibli, Bohu, Pánu Ježíši a vzájemně spojovat čtenáře různého věku: Rodiče s dětmi, vedoucí besídek a dorostu s účastníky schůzek, čtenáře mezi sebou.
Budeme rádi, když nám napíšete svoje hodnocení = i kritický pohled a třeba nějaký nápad na zlepšení, co je v nich navíc a co postrádáte. Pokud je mezi vámi někdo, komu je zvlášť blízké nějaké téma, pracuje s ním a chtěl by je s námi sdílet, může se mezi spolupracovníky zařadit, budeme rádi.

Několik takových už s námi určitý čas – třeba dva roky – šlo. V tomto čísle se setkáte s příběhem ženy starozákonní i ze současnosti. Dělí je od sebe staletí, ale spojuje je víra v Boha, o kterém věděly jen z doslechu, ale který se k té jejich víře projevené skutkem přiznal.
To je naše přání pro vás i pro tento rok. Abyste žili v důvěře v Boží lásku a moc. Patří Mu všechno – makro i mikrosvět, ale má nás rád a na každém člověku Mu záleží.
Má právo od nás očekávat důvěru, lásku i úctu.

Irena Zemanová se spolupracovníky

Obsah čísla 2020/01

Číslo 6/2019

Pozdrav čtenářům (2019/06)

Titulní stránka KROKY 6/2019

Končí další kalendářní rok. Je zajímavé, že před začátkem dalšího roku si připomínáme začátek nového života – narození Pána Ježíše jako člověka na tuto zem VÁNOCEMI. Jeho narozením, i když to možná bylo jindy než o vánocích, nastala nová možnost pro všechny lidi. O Boží přízeň se nemusíme ucházet různými obětmi, dary a dobrými skutky, ale VÍROU. Věř v Pána Ježíše, Božího syna, a budeš spasen: „Kdo věří v Syna má život, na soud nepřijde… nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne,“ říká Pán Ježíš. Rozhodnutí k tomuto KROKU VÍRY je ten nejkrásnější a nejdůležitější začátek v životě každého člověka. Je důležité nepromeškat svoji příležitost. Ty oběti, dary a skutky pak budou následovat jako projev té víry a vděčnosti. Jsme rádi, že i k tomu své čtenáře vedou a o tom svědčí KROKY, které za vámi přicházejí už 22 let.

Jsme rádi, že nám píšete, že vás KROKY doprovází při službě v dorostu, jako inspirace pro přípravu kázání, při řešení některých otázek spojených s výchovou.
VELMI PROSÍME, abyste nám pomohli s propagací. Opakovaně se mi stává, když vážně uvažuji o ukončení vydávání, že přijde povzbuzení třeba formou dopisu nebo objednávky – jako teď v listopadu. ALE nutně potřebujeme zvýšit počet čtenářů. Naše cílová skupina – školáci – odrůstají, někteří „nečtou z papíru“. Pracujeme na zprovoznění webu k používání pro čtenáře, ale… i ty finance.

Do všech dnů příštího roku vám přejeme moudrost, pokoj a radost a zdravíme naším heslem:

Jistým krokem správným směrem! 

Irena Zemanová se spolupracovníky.

Krok za krokem s Ježíšem 06/2019

Ahoj holky a kluci a všichni, kdo máte rádi KROKY!

Pouštěj svůj chléb po vodě..

Nevím, jak si kdo z vás představuje Boha a jeho vztah k člověku, ale já osobně poznávám, že Bůh není jen neosobní vládce nebes s velkým majestátem a vznešeností. I když je samozřejmě třeba jej ctít a uvědomovat si o kolik nás převyšuje, je rovněž třeba jej chápat i jako milujícího tatínka, který chce jednoduše svým dětem čas od času udělat i radost. A co víc, ani mu nemusíme říkat, co by nás
tak nějak potěšilo! On nás dokonale zná a už dopředu ví! Moje malé svědectví je toho důkazem … Kdo z vás má rád čokoládu?
Já osobně miluju Studentskou pečeť. Je plná oříšků a sladkého
želé, které se lahodně rozplývá na jazyku. Málokdy si ji jen tak koupím, ale když už ji mám (třeba ji od někoho dostanu), schovám
si ji do nočního stolku. Počkám na příhodnou chvíli. Ta nastane v okamžiku, kdy zůstanu sama doma. Jde o rituál rychlého rozbalování aluminiové folie a pomalého vychutnávání
každé kostičky. Skončím, až z ní nezůstane ani malý kousek! Přesně takovou úžasnou Studentskou pečeť jsem nečekaně dostala při poslední návštěvě shromáždění ve Vyškově. Cestou domů jsem
si ji položila pod palubní desku v autě a přesto, že ji všichni viděli, nikdo se neodvážil mi říct, abych se rozdělila. Už mě mají přečtenou:-)

Zajímá Tě jak příběh dopadne? Objednej si časopis 2019/06 a dozvíš se nejen jak dopadl, ale najdeš v něm i hromadu dalších super příběhů. 

Jak si časopis objednat? Napiš do redakce dopis s žádostí a hlavně svou adresou, nebo nám napiš e-mail, nebo zanech tady kontakt na sebe a ozveme se 🙂